PYRAMIDA - aneb jak ji vytvořit a co si s ní počít.

Pyramida1 Dnes je 26.12.2001 a já jsem si po dlouhé době odpočinul a tak opět začínám pracovat na těchto stránkách. Ne že bych do téhle doby lenošil, jen nestíhám psát.

Již odedávna mě tak jako spousty jiných lidí zajímají pyramidy. Protože se pyramidám připisují všelijaké mnohdy až fantasticky znějící vlastnosti, rozhodl jsem se, že si jednu takovou pyramidu postavím a praktickými pokusy vyzkouším, co všechno dokáže. Zejména mě zajímá jeden hlavní pokus a to jest ověření patentu Karla Drbala č 9130459, který mu byl udělen r. 1959.

Ale abych nepředbíhal, vrátím se k tomu, co pokusům nutně muselo předcházet, to jest výroba samotné pyramidy.

Nejprve bylo nutné získat nějaké reálné rozměry libovolné pyramidy. Ty jsem po chvilce hledání na Internetu nakonec našel na jedné stránce, která již bohužel zanikla. Jako nejlepší předlohu jsem si vybral Cheopsovu pyramidu (mimochodem jak někdo může věřit, že to byl hrobeček, který má základnu 230,38 m a je 146,5 m vysoký? Nevím na co to bylo, ale hrob to původním účelem jistě nebyl. Podle mého mínění šlo buď o část nějakého komplexu na získávání energie, nebo o trezor na nápady, který měl přečkat kataklyzma). Pyramidy byly prý (alespoň podle některých zdrojů) v horní části pokryty nějakým kovem. V další fázi pokusů se chystám vyzkoušet i tuto alternativu.

Pyramida2 Druhým krokem bylo, převést původní předlohu tedy Cheopsovu pyramidu do nějakého rozumného měřítka (jak jen sakra zněla ta Pythagorova věta?) Na konec se vše podařilo a výpočtem vznikla pyramida o základně 43,5 cm a výšce 27,7 cm (už samotný přepočet pyramidy do jiného měřítka napovídá, že vypočítat a naplánovat stavbu skutečné pyramidy by i v dnešní době s počítači a Pythagorovou větou byl docela problém a to už vůbec nemluvím o její realizaci).

Jako materiál pro stavbu modelu pyramidy, jsem zvolil sklo. Zaúkoloval jsem sklenáře a zároveň narazil na první problém. Upozorňuji všechny případné kutily, že všechny čtyři díly nemohou být stejné. Je totiž nutné vědět jakou tloušťku skla použijete a podle toho dva protilehlé díly zvětšit nebo zmenšit, což není výpočetně vůbec jednoduché. Já jsem si práci usnadnil tím, že jsem si v počítači vytvořil virtuální model ve skutečných rozměrech (modelu) a dva kratší díly jsem prostě změřil.

Další problém nastal po slepení. Na lepení jsem použil lepidlo, které se používá na lepení akvárií a na fixaci lepených dílů zase lepenku, která se používá na zakrývání dílů při lakování. Po slepení jsem však zjistil, že pyramida je jako živá. Abych zajistil větší tuhost konstrukce a zároveň pravoúhlost základny, musel jsem pyramidu ve spodních rozích opatřit výztuhami.

Seth X 2001

Pokus č.1 Ostření žiletek.+

Pokus č.2 Dobíjení tužkové baterie.+

Pokus č.3 Sušení pod pyramidou.+