CAS Co je to čas? Čas je veličina, kterou si vymyslel člověk (je hrozně domýšlivý) a měří jím svoji existenci. Nejen to - čas také slouží k organizaci našeho života (bohužel). Musíte být včas ve škole, v zaměstnání, na nádraží, na rande, doma, včas umřít - oj co to plácám na naši smrt čas nepotřebujeme brát v potaz (snad naši dědicové) - to je totiž jediné co se obejde bez stresu z času.

Nedostatek času a stres jsou nerozluční kámoši a brání tak, aby jsme dokázali žít v harmonii se svojí duší a vesmírným vědomím (Universem, nebo chcete-li Bohem). Honíme se celý svůj život s časem z různých důvodů a snažíme se sami sobě namluvit, že je to k něčemu dobré. Také vědci se rádi ohánějí miliardami let a pochybnými časovými údaji o naší nedávné minulosti zjišťované ještě pochybnějšími metodami, ačkoliv logika a psané historické údaje říkají něco trošku - nepatrně - úplně jiného! Podstata věci ovšem spočívá v tom, že člověk všechno posuzuje z pozice jeho vlastního poznání a chápání světa. Musíme si však uvědomit, že čas je pouze otázkou toho, jak ho vnímáme. Sami víte že někdy vám připadá (když máte mnoho práce), že čas běží rychleji a jindy (když čekáte o půlnoci v dešti sami na zastávce na autobus) pomaleji. Také v situacích, kdy vám jde skutečně o život, se mnohdy projeví změněné časové vnímání (např. během několika vteřin se vám promítne celý váš život, nebo vnímáte celou situaci jakoby zpomaleně a tak si máte čas povšimnout i těch nejmenších detailů). Proto je klidně možné, že třeba mravencovi připadá jeden den jako nám celý rok. Zrovna tak je možné, že může existovat někde ve vesmíru jiná, nám podobná forma života, která z našeho pohledu žije třeba desetkrát déle, ale ve skutečnosti vnímá čas jinak a tak jí připadá že žije velice krátkou dobu. Nebo třeba taková obyčejná pokojová rostlina, člověk, který se nad tím nezamyslí, řekne "ta se nehýbe". Pravda je však taková, že ta rostlina za jeden jediný den vykoná spoustu pohybů, ale my to nejsme schopni zaregistrovat, protože nám to naše časové vnímání nedovoluje.

Když jsme u těch rostlin, dovolím si ještě upozornit na jeden zajímavý fakt. Už mnohokrát jsem si všiml (a určitě ne sám), jak třeba pampeliška, dokáže přímo prorazit přes asfaltový povrch (zejména v místech, kde není tato vrstva moc silná). Na to, aby udělala do asfaltu otvor, by za normálních podmínek musela vyvinout velikou energii. Ona však působí malým vytrvalým tlakem na jednotlivé slepené kameny tak dlouho, až se protlačí až na povrch. Nám to připadá jako dlouhá doba, než se tato rostlina protlačí na povrch, ale připadá to také tak té rostlině?

Závěrem si dovolím pár kacířských slov - zapomeňte co vás učili ve škole, zkuste si alespoň na chvíli sundat brýle, které nám všem nasadilo naše společenství a podívejte se na svět bez předsudků, dogmat a vzorečků a snažte se pochopit vlastním rozumem, jak to všechno funguje. Pak možná přijdete na to, že tímto pohledem je náš svět krásný, neskutečný, šílený, chaotický, harmonický a nebo se to vůbec nedá slovy popsat?

Seth X 2000